Napsali o nás

Ve sněmovně by se v první polovině příštího roku měl objevit poslanecký návrh, který zjednoduší danění kryptoměn. „Jeho základem bude to, po čem drobní i větší investoři do kryptoměn v Česku volají nejvíc. Zavedení časového a hodnotového testu, podobně jako je to u akcií,“ řekl HN během středečního jednání uzavřeného podvýboru pro ICT poslanec Jiří Havránek (ODS). Časový test znamená, že po určité době držení daného titulu – v případě akcií jsou to tři roky – je případný zisk osvobozen od daně. Hodnotový test stanoví hodnotu – u akcií je to 100 tisíc korun –, do které zisk opět není třeba danit.

Nyní je u kryptoměn nutné podávat daňové přiznání u jakéhokoliv zisku a jakékoliv transakce. Změnu zástupci kryptoprůmyslu neúspěšně vzývají roky. Nepomohla ani loňská výzva části představitelů ODS jejich ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi. Jeho resort zatím podle informací HN na žádné podobné úpravě nepracuje. Přesto jiná jeho aktivita předložení návrhu umožní.

Havránek chce využít toho, že ministerstvo financí musí do konce roku 2024 připravit implementaci letos schváleného unijního nařízení o trzích s kryptoaktivy, označovaného pod zkratkou MiCA.

„Implementační zákon připravujeme, lhůta je 18 měsíců, ale už do konce tohoto roku hodláme předlohu poslat do vlády,“ potvrzuje Tomáš Nýdrle z ministerstva financí. Z vlády by zákon měl zkraje příštího roku zamířit do sněmovny. A právě tady chce k němu úpravu zdanění kryptoměn ve formě pozměňovacího návrhu předložit poslanec Havránek.

„Když už budou kvůli implementaci MiCA poprvé v historii na půdě sněmovny projednávány kryptoměny, je to příležitost,“ ví Havránek.

Předvídat, jakou má návrh šanci na schválení, v tuto chvíli nelze. Pokud by nálada při jednání dvou stovek poslanců byla stejná jako na jednání podvýboru pro ICT, bylo by schválení formalitou.

„My, kdo tady sedíme, máme poměrně jasno a souzníme,“ podpořil Havránka šéf podvýboru Marek Novák (ANO). Jen hlasy ODS a ANO by ve sněmovně stačily. Zda budou ostatní poslanci naslouchat svým kolegům, kteří se problematikou kryptoměn zabývají ve sněmovně jako jedni z mála jedinců, se teprve ukáže. Středeční jednání podvýboru, jehož se účastnili i zástupci kryptoprůmyslu, demonstrovalo úskalí současných aktivit kolem změny přístupu českých úřadů a bank ke kryptoměnám.

Postoj Česka ke kryptu? Nepřátelství

Ze sedmi poslanců, kteří jsou členy podvýboru, dorazili jen tři. A při diskusi mezi lidmi z oboru se zástupcem České národní banky Vojtěchem Bellingem (v ČNB působí jako ředitel sekce regulace a mezinárodní spolupráce) byl patrný rezervovaný přístup centrální banky k odvětví, v němž Česko přitom léta patří ke světovým velmocím. Kvůli nechuti úřadů i bank ke kryptoprůmyslu jako celku ale může o tuto pozici brzy přijít.

Začíná to u toho, že žádná česká banka neumožňuje firmám z oboru otevřít si účet. I největší české firmy jako SatoshiLabs, tvůrce nejbezpečnější hardwarové peněženky na světě pro uchování kryptoměn Trezor, který měl za rok 2021 čistý zisk 600 milionů korun, jsou nuceny používat zahraniční účty. „Deset let fungujeme, zaměstnáváme 100 lidí, děláme legitimní byznys, svět nám to potvrzuje. Ale přestože jsme patrioti a chceme nadále působit v Česku, necítíme se zde vítaní, připadáme si tu, jako kdybychom dělali něco nelegálního,“ popisuje Pavel Moravec, spoluzakladatel a šéf společnosti Braiins, další z globálně úspěšných českých firem v oboru.

„V zahraničí už je postoj Česka vůči kryptoprůmyslu označován slovem hostile (nepřátelský),“ varuje Havránek.

I proto poslanec Novák apeloval na Havránka, ať ke svému pozměňovacímu návrhu, který upravuje zdanění kryptoměn, přidá i právo na bankovní účet. „Rád bych, ale abychom tím neotevřeli Pandořinu skříňku a celé se to neshodilo,“ přemítal Havránek. „Ten problém mají i zbrojařské firmy, banky prostě k určitým oborům v Česku přistupují tak, že je odmítnou jako celek,“ uvedl Novák, podle něhož jsou jedním z hlavních důvodů předsudky a neznalost.

„Bavili jsme se třeba se zástupci největší světové kryptoměnové burzy Binance o edukaci, že bychom mohli udělat vzdělávací pořad pro Českou televizi. Lidé tomu nerozumí. Když něčemu nerozumí, tak se toho obávají a nechtějí to,“ řekl Novák.

Jeho slova pak ilustrovala argumentační přestřelka, kdo může za to, že banky odmítají otevírat kryptofirmám účty. Zatímco podle lidí z oboru by dobrým začátkem bylo, kdyby ČNB a ministerstvo financí jasně řekly, že kryptoprůmysl není nic nelegálního, zástupce ČNB namítal, že je na každé bance, jak se zařídí. Přičemž zavírání účtů kryptoměnovým firmám ani nemusí pocházet od jejich českých manažerů – ale ze zahraniční centrály banky.

Na dvojí metr v této souvislosti poukázal propagátor bitcoinu a někdejší spoluzakladatel české pobočky logistické firmy DHL Alex Pilař. „Raiffeisenbank zrušila účty všem kryptofirmám v Česku, potom jako korespondenční banka přiměla všechny svoje banky, jimž nabízela servis, aby to udělaly taky. Paralelně ale s tím Raiffeisenbank minulý týden oznámila, že ve Vídni, kde má centrálu, začíná spolupracovat se společností Bitpanda, která se specializuje na investování do kryptoměn,“ uvedl Pilař.

Pokud by s podobnou nechutí české úřady přistoupily k implementaci zmíněného nařízení MiCA, může to být podle lidí z oboru poslední kapkou, která firmy vyžene za hranice.

Ať to dělá někdo jiný, budeme jen rádi, tvrdil zástupce ČNB

Zatímco dosud kryptoměnový trh připomíná Divoký západ, v němž může působit každý, nově budou muset firmy z oboru, které budou chtít podnikat v některé ze zemí Evropské unie, žádat o bankovní licenci. Je na nich, kde tak učiní. Vzhledem k překotnému vývoji v kryptoprůmyslu, kde dobrý nápad mnohdy lze zkopírovat během pár minut, tak pro firmy bude zásadní, kde půjde licenci získat rychleji.

Zástupce ČNB nicméně v podvýboru obhajoval přístup: raději pomaleji a kvalitně. „Není to tak, že čím rychlejší, tím lepší,“ řekl Belling a varoval před příkladem Kypru, který kvůli svojí benevolentní politice čelí kritice, že nedokáže dostatečně chránit investory. Z reakcí zástupců kryptoprůmyslu bylo patrné, že pokud bude ČNB razit podobnou politiku, mohou z Česka odejít rovnou.

„Kvalitu můžeme hodnotit podle různých parametrů a jedním z nich je i rychlost,“ oponoval Pilař. „Licenční řízení u nás v průměru trvá 13 až 15 měsíců, medián v Evropě je sedm až deset měsíců,“ doplnil ho František Vinopal z České kryptoměnové asociace. Podle Matěje Váchy z České fintech asociace, zastupující zhruba 60 firem, i proto mnozí čeští podnikatelé už teď o licenci žádají radši jinde. „Nemusíme chodit na Kypr, s tím zkušenost nemám. Většina našich členů volí pobaltské země,“ řekl Vácha.

Europoslanec Ondřej Kovařík (ANO) dodal, že v mnohých státech EU si požadavek rychlosti uvědomili. A vědí, že když u nich nastaví pravidla pro udělování licencí kvalitně, mohou v oboru, který je zatím stále na začátku, získat silné postavení. Ostatně podle nedávné studie VŠE by jen v Česku mohl počet aktivních uživatelů kryptoměn během příštích 10 let vzrůst ze současných zhruba 450 tisíc až na více než tři miliony.

„Ten závod už běží. Francie, Pobaltí, Lucembursko, tam všude jsou velmi rychlí, uvědomují si, co jim to může přinést,“ upozornil Kovařík. Na to Belling z ČNB pak rezignovaně prohlásil, že „pokud ministerstvo financí rozhodne, aby dohled nad implementací MiCA, a tedy i licence uděloval někdo jiný než ČNB“, bude česká centrální banka „ten poslední, kdo by protestoval“.

„Ten člověk z ČNB vůbec nechápe, o co nám jde. Že tady nechceme nějaký Klondike, ale jen takové podmínky, aby Česko svoje úspěšné firmy nevyhnalo nebo předem nediskvalifikovalo proti těm třeba z Pobaltí, Švýcarska, Velké Británie, kde už to teď dává mnohem víc smysl,“ poznamenal během neformálních debat jeden z účastníků konference.