Zprávy

Stávající právní úprava nestanovuje jasné kritérium, po jehož naplnění by orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) měl povinnost podat návrh na odebrání dítěte z péče rodičů. Přitom jde o velmi důležité téma, jak bylo vidět na několika veřejných kauzách. „Měl by však existovat metodický pokyn MPSV, který bude podmínky pro podávání návrhů sjednocovat. Tuto věc bych rád u ministryně prověřil,“ uvedl poslanec Marek Novák.
Proces odebírání dětí (nezletilých) z péče rodičů řeší řada právních předpisů. Jedná se zejména o zákon o sociálně právní ochraně dětí („ZOSPOD“), občanský zákoník („OZ“) a zákon o zvláštních řízeních soudních („ZŘS“). Platí, že o odebrání dítěte od rodičů může rozhodnout pouze soud. OSPOD nicméně hraje v těchto řízeních před soudem zásadní roli, neboť může podat návrh na jejich zahájen.
Soud také může před vlastním rozhodnutím vydat takzvané předběžné opatření, kterým dítě dočasně odejme z péče rodičů (a to až do konečného rozhodnutí v řízení). Zde je role OSPOD obdobná (předběžné opatření může navrhnout), nicméně pro jeho vydání stačí pouze osvědčit, že není dítěti poskytována řádná péče, nikoliv nedostatek péče prokazovat.
OSPOD tak fakticky nemůže sám rozhodnout o odebrání dítěte z rodiny, a to ani dočasně. I v případě dočasného vytržení z rodiny musí soud do 24 hodin rozhodnout o předběžném opatření. Obdobně také soud může rozhodnout o dočasném odejmutí dítěte z péče rodičů a umístit jej na nejdéle 3 měsíce např. ve středisku výchovné péče nebo zařízení poskytovatele zdravotnických služeb.
Klíčová je tak otázka, zda OSPOD má zákonem standardizované podmínky, za kterých musí podat návrh na zahájení řízení o odebrání dítěte (resp. návrh na zahájení jednoho z výše uvedených řízeních) nebo návrh na předběžné opatření.